Historie

Časté požáry v dřívějších dobách, kdy mnoho domů v naší obci bylo ještě kryto slaměnými došky, daly podnět k založení místního sboru dobrovolných hasičů.

            Jak obávané byly tenkrát požáry a jaká nebezpečí představovaly pro celou obec, zejména za větrného počasí, napovídá následující případ: V roce 1701 vyhořel dům Václava Schoře. Postižený tehdy v dopise vrchnosti napsal:

"Poněvadž pak sousedé někteří mně tak zle dělají a ukamenovati chtějí, nejsem jistý ve dne do dvora aneb z domu jíti, musím nočním časem pokradmě vycházeti a vcházeti a sami nejsou zajištěni, že by i takové neštěstí od jednoho neb druhého pojíti mohlo, chtějí mne z obce vyvrhnouti." Žádá proto pana Johanna Kuncla, hejtmana u knížete Leopolda z Dietrichsteina, z panství kounického a vlasatického, "aby mohl zůstat v obci a stavět si znovu svůj grunt, aneb aby mu byla uvolněna nějaká chaloupka, kde by mohl se svejmi živ býti."

            V roce 1908 měli moravskobráničtí hasiči svou první čtyřkolovou stříkačku se 200 m hadic a se 16 soupravami výzbroje. Vše pořízeno ze základního daru obce 3.300 K.

Pořádání veřejných cvičení umožnilo hasičům střádat peníze, za které pak v letech 1911-2 mohla být na starém, přes 40 let zrušeném hřbitově, zpočata stavba hasičské požární zbrojnice i se spolkovou místností, která pak sloužila sokolům, obecní knihovně, pěveckému sdružení, později i Červenému kříži a dalším spolkům, takže v "hasičce" bývalo denně velmi živo.

             K hasičským sborům bývala v obcích za první republiky přiřazena také  Samaritánská služba, kterou tvořily místní cvičené a zkoušené zdravotní sestry, které mívaly zdravotnickou službu v bílých pláštích s brašnami s označením červeného kříže a to při všech veřejných akcích v obci, jako byla hasičská a sokolská cvičení, zábavy, hody, dožínky ap. Ve všední dny pak pohotově poskytovaly občanům první pomoc při úrazech na polích nebo v domácnostech.

Hasiči všude mívali vždy za patrona sv. Floriána, který lije z putýnky vodu na hořící dům a heslo: Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci.   Později se to pak změnilo na: Bližním k ochraně, vlasti k obraně. Ten Pán Bůh tam zřejmě někomu vadil.

S pomocí Obecní kroniky připravil Ing. Jan Černý